Lidem v současném chaosu nejen okolo opatření proti Covidu-19 mohou pomoci poslanci koalice Národní rady, u nichž zvítězí zdravý rozum a při případném hlasování o důvěře vládě se přikloní k opozici a vystaví Igoru Matovičovi stopku. Co nejrychlejší konec by si zasloužil za amatérské hrajkanie sa na doktory u Covidu-19, kdy své kreativní atomové nápady uplatňuje proti vůli víceméně celé společnosti, a hazarduje tak se zdravím všech Slováků. Nejhorší na tom je, že to vůbec nevidí a neochvějně věří ve svou zázračnou genialitu. Nejnebezpečnějším virem je tedy Matovič sám, Covid zmutoval v Matoviče.
Svými lékařskými postupy epidemiolog Igor Matovič během několika měsíců naštval a rozeštval lidi od Košic až po Bratislavu, přičemž jeho příznivci houfně prchají k politikům, proti kterým ještě nedávno demonstrovali na náměstích. Rozeštvávání lidí jde Matovičovi dobře, při vyvolávání nepřátelské atmosféry, pomluvách a intrikách jsme ho už zažili, když si vymyslel úplatek 20 miliónu Eur za položení vlády, když pořádal spektakulární výlety do zahraničí s populistickými cedulkami, které lepil na plot zkorumpovaným politikům a další cedulky ukazoval při jednáních v Národnej radě či na tiskových konferencích SMERu, když pořádal večírky před obytným komplexem Bonaparte v Bratislavě a tak dále, a tak dále.
Slováci se u Matovičových eskapád bavili. Mysleli si, že jde o neotřelé reality show, až mu při posledních volbách čtvrtina voličů dala hlas a Matovič volby vyhrál. Lidé si možná mysleli, že se budou bavit i nadále, ale z kašpárka se vyklubal ďábel, že by se ho lekli i exorcisti, když začal produkovat show ze života všech lidí. Je záhadou, že nikdo z Matovičových voličů ho neprokoukl dříve a neřekli si, že to co dělal před volbami, přece nemůže dělat normální člověk, že dát mu hlas může být nikoliv zábava, ale nebezpečná hra. Po volbách několika měsících vládnutí neomezeného sultána se jeho voliči rozprchli a zoufalé hledají pomoc jinde. V anketách se k Matovičovi hlásí už jen jeho skalní příznivci a u mnohých se dá předpokládat, že je to jen ze strachu, že je Matovič odněkud sleduje a mohl by je náležitě potrestat, kdyby k němu nebyli loajální.
Odpovědnost mají poslanci Národní rady
Strach mohou mít dnes i poslanci vládnoucí strany či partnerských stran v koalici, možná i oni přemýšlejí, jak je možné, že se nechali napálit, uzavřeli přátelství a uvěřili někomu, kdo se chová jako neřízená atomová střela, kdy nikdo neví, co bude s jejich životy. Rozumnější poslanci se zřejmě nakonec ocitnou v situaci, kdy se budou muset rozhodovat, zdali podrží premiéra, který nezvládá sám sebe a vykazuje známky nenormálního chování anebo se přidají na stranu svých nebližších, svých rodin, příbuzných, přátel, sousedů, kolegů v práci a lidí v okolí, s nimiž žijí a budou žít po zbytek svého života i poté, co Igor Matovič z politického života zmizí. Není poslancům co v jejich situaci závidět, ale vybrali si to a chování Igora Matoviče nasvědčuje, že změna je nezvratná, je jen otázkou času i pudu sebezáchovy, kdy k ní dojde.
S každým dnem, kdy budou koaliční poslanci se svým rozhodnutím otálet, bude pro ně vše složitější. Ve společnosti i ve svých rodinách budou s narůstajícím napětím stále přísněji posuzováni podle toho, kam až jsou s Igorem Matovičem v jeho rozhodnutích ochotni dojít a nést osobní odpovědnost. Poslanci, ale koneckonců i každý další zainteresovaný jednotlivec například z krizového štábu či pandemické komise bude muset zamýšlet, jaké jsou jeho životní hodnoty, zdali mu záleží na vlastní budoucnosti a renomé, zdali mu záleží na budoucnosti svých blízkých.
Stereotypy v chování Igora Matoviče nám s jistotou napovídají, že premiér není schopen sebereflexe a nemá úctu a respekt k institucím včetně Úřadu prezidentky, ke svým koaličním partnerům, ale i k obyčejným lidem, ke svému národu. Můžete k němu promlouvat, morálně na něj apelovat, strašit ho, vyhrožovat mu, ale nic na něj neplatí. Těžko mu pomoci. Matovič není schopen kontrolovat své chování a vzhledem k jeho projevovaným charakterovým osobnostním rysům na veřejnosti není překvapivé, že se jeho posedlostí stalo právě celoplošné testování. Je to jedinečná příležitost, jak si podrobovat lidi v globálním rozsahu a Igor Matovič se v poslední době pořádně namlsal při nedávných celoplošných manévrech.
I přes nevoli občanů, kdy mnozí duševně i fyzicky trpěli v několikahodinových frontách v zimě venku, se Matovičovi vyhrožováním ztráty práce a dalších základních občanských práv podařilo dostat na celoplošné testování 3,6 milionu lidí. Je to vysoké číslo a cokoli méně už Matoviče nebude zajímat. Občané by měli zapomenout na to, že Matovič ve svých požadavcích poleví a neustálé podrobování lidí jednou skončí. Igor Matovič bude permanentně hledat cesty, jak uspokojit své potřeby. A už se to i děje.
Je to stav jako u narkomana, který když si vezme dvě dávky drogy, každá následná jedna dávka bude málo. Igor Matovič touží dávat lidem najevo, kdo tu vládne, manipulovat s lidmi, mít nad nimi moc. Bez logiky a rozumu samozřejmě, není v tom nic racionálního, Matovič tím nesleduje žádné konkrétní cíle.
Normální lidé by na místě Matoviče měli strach
Neustále ponižovat národ a vymýšlet experimenty ohledně zdraví národa si dovolí málokdo. Igor Matovič však zjevně strach nemá a nyní chce testovat děti a rodiče, dospělé a děti, nechat děti kloktat před školou a tak pořád dokola. Logiku v tom nehledejte. Psychopaté jsou schopni bez mrknutí oka jakkoliv ubližovat druhým lidem, nad čímž těm normálním zůstává rozum stát. Jsou ochotni dopouštět se čehokoliv, čeho by se normální lidé báli. Neznají emoci strachu, ta jim v nervové soustavě chybí, a proto jednají bez obavy z následků. Igor Matovič se chová obdobně.
Matovič jedná bez strachu a bez pocitu viny, že by se něčeho špatného dopouštěl. Umí se občas omluvit, ale to dělá jen proto, že ví, že to vyžaduje situace nikoliv, že by to procítil a cítil se vinen. Emoce nezná. Tím se vysvětlují i situace, kdy se po omluvě na druhý den už zase k lidem chová arogantně. Včetně prezidentky. Kolikrát jsme to už s ním zažili.
Uzdravení z Covidu je pro Igora Matoviče v zásadě vedlejší, je to především cesta k moci nad lidmi, jak je pokořit, ponížit. To je i důvod, proč se Igor Matovič urputně věnuje zdravotnictví a opatřením ke Covidu a obor nesvěří odborníkům a proč se se stejnou důsledností a zájmem nevěnuje řízení všech ostatních oborů ve vládě. Opatření proti Covidu, nouzový stav, restrikce, celoplošné testování mu přináší největší uspokojení moci nad druhými lidmi. Vše ostatní je slabým odvarem. O svých rozhodnutích nepochybuje a prosazuje je dogmaticky, násilím, jako jednoznačné postupy.
Na vysokých školách žurnalistiky a komunikace se jednou budou pouštět záznamy z tiskových konferencí Igora Matoviče jako ukázky mistrovské manipulace, kdy premiér s pomocí zvláštních infantilních slovíček a zdrobnělin odpoutává pozornost od tématu a pravidelně a bez uzardění proplétá pravdu s polopravdou a lží v nerozluštitelný chuchvalec, ve kterém se v dané chvíli nikdo nevyzná, a novináři na něj mohou jen stěží reagovat. Než jim možná vše dojde, Matovič je z tiskovky někdy jinde, kde dál vykládá své bludy.
Covidu-19 není třeba se bát
Dosáhnout na Slovensku 500 či 750 pozitivních lidí na Covid za den jsou nic neříkající čísla, nic nevyjadřují a jsou jen nahodile zvolená. Lidé už se ale z Covidové hysterie pomalu vzpamatovávají a začínají o nařízeních přemýšlet. V jiných státech se mezi odborníky otevřeně diskutuje, jestli ke zvládnutí Covidové situace je cesta promoření obyvatelstva jako u chřipky, když pro nejohroženější skupiny stále nejsou vakcíny. Že bychom měli chránit zranitelné občany, rizikové skupiny, lidí obézní, s těžkými nemocemi a především seniory nad 65 let, kteří tvoří více než 90 % úmrtí na Covid, mimochodem tyto lidi neochrání rouška tak dobře jako respirátor.
Skutečný epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran říká, že Covid-19 tady je a bude ještě dlouho, a že je potřeba chránit především rizikové skupiny a naučit se s virem žít. Podle něj bychom vůbec neměli řešit zdravé lidi, občany mladší 65 let. Řešením pro něj nejsou restrikce, ani lockdawn, ani celoplošné testování, ale cílené zaměření péče na ohrožené skupiny. Covidu není třeba se bát, stává se součástí našeho života jako celá řada zhoubnějších nemocí. Co je však třeba, je mít se na pozoru před Matovičem a lidmi, kteří ho podporují, abychom neumírali více než s Covidem. Měli by to vědět i poslanci vládní koalice.