Jak jinak si vysvětlovat, když se Igor Matovič na tiskové konferenci na závěr druhého projektu vynuceného celoplošného testování prohlásí za jediného člověka, který může koronakrizi řídit. Slováci, je zle. Matovič nezvratně uvěřil, že je jediným člověkem, kdo problematice Covidu-19 rozumí a že nikdo druhý takový na Slovensku není. Matovič ztratil kontrolu sám nad sebou.
Data o vývoji Covidu si Matovič vykládá po svém a že něco na jeho výrocích není v pořádku, už začínají chápat i dosud loajální novináři. Světe div se, na tiskovkách začínají pokládat zvědavé otázky. Je jasné, že data může kdokoliv a kdykoliv interpretovat různě, to se dá vždy, ale s překvapením zjišťujeme, že u celoplošného testování mohou být data dokonce zmanipulovaná, už se začínají ozývat hlasy primátorů a starostů. Nakonec se dozvíme, že zmanipulované byly i počty lidí, kteří se testování ve „vědeckých experimentech“ v listopadu a lednu zúčastnili. Milión sem, milión tam…
Na začátku chtěl Matovič celoplošné testování, aby nebyl Lockdawn. Dnes mají Slováci obojí. Jako jediná země na světě. V počtu úmrtí a počtu pozitivních se ale nijak významně neliší, všude je to více méně obdobné. Jisté je, že virus si dělá, co chce, stejně jako Matovič. Jeho celoplošné testování nefunguje a vypadá to, že mu slouží jen ke dvěma věcem. Aby si nad lidmi upevňoval svou moc, tak to alespoň dělají lidé duševně indisponovaní, u nichž pud manipulovat a ovládat druhé lidi je silnější než jakýkoliv rozumný argument. Druhým jeho cílem je celoplošnou účastí na testování LEGALIZOVAT DŮVOD A ZPŮSOB pořízení testů přes malou trnavskou firmu.
Podle brněnského biologa Omara Šerého antigenové testy neodhalí 60 procent pozitivních bezpříznakových lidí. Dnes už i malé děti ví, že antigeny nefungují. Matovič to ví také, a proto pořád opakuje absurdní vyjádření, že negativní člověk může být i pozitivní, čímž dokazuje, že mu nejde především o medicínská opatření a zdraví národa, ale o neustálé podrobování lidí a legalizaci nákupu antigenových testů.
Premiér však přestal vnímat realitu a neuvědomuje si, že lidé už jeho výplodům nevěří a že tomu všemu začali rozumět sami a lépe, že dnes má v zemi pět a půl miliónu Slováků, kteří by koronakrizi řídili účinněji. Tedy kromě některých stále ještě vystrašených lidí a především kromě jeho nohsledů, členů vlády, členů reálně neexistující strany Olano, koaličních poslanců a stran a všech jejich rodinných příslušníků, kteří jim doposud doma nebyli schopni vysvětlit, že se jako pomocníci státu podílejí na šílenostech jednoho duševně nezpůsobilého člověka, a že to všechno dřív nebo později musí skončit katastrofou, protože i v dopravě nerespektování pravidel silničního provozu nakonec končí bouračkou. Včetně řidičů, kteří jako první začali porušovat pravidla. I jejich spolujezdců.
Dnes vedle Matoviče pravidelně vidíme ministra jakoby se Stockholmským syndromem, čili člověka, který je šťastný pod bičem tyrana, podobně jako Slovák v Pachovi, hybském zbojníkovi, který s pokorou podává bič svému drábovi, aby ho zase udeřil. Jiní Matovičovi souputníci jsou mu v chování podobní stále více, je známé a je prokázáno, že z 10 – 12 procent lidí v okolí psychopata se z nich stávají stejní psychopati. Další ministři a kolegové nejsou schopni vlastního rozumného úsudku a jiní jsou zase schopní všeho. V jejich případě je důležitější byznys než životy lidí, protože kdo ví, jestli se ještě někdy do svých výnosných pozic navrátí, proto je potřeba ze současné situace vytřískat co nejvíce.
Analogie a stále častější přirovnávání s Hitlerem a fašisty není u Matovičových kritiků od věci. Kdo jiný v historii takovou měrou pošlapával ústavu a zákony a řídící pozice ve státě obsazoval jednobarevnými kádry. Lidé mohou do práce na základě papírku, který nemá ze zdravotního hlediska žádnou cenu a ve chvíli testování, už neplatí, protože se testovaní mohli kdykoliv od této chvíle jakkoliv a na cokoliv nakazit. Propustka do práce. Nesmysl. Propustka do přírody. Nesmysl. Nejde o to, že byste mohli v lese nakazit medvěda či veverky a nejde ani o zvyšování imunity a péči o zdraví. Jde o čirou demonstraci síly. Podrobování národa.
Za Slováky se z politiků dnes nejvíc bije, světe, div se, Fico. Ten mnoha lidmi nenáviděný mafián, kterému stále nikdo nic nedokázal, aby seděl v base, jak mu někteří vyhrožovali. Možná ani není co dokazovat, kdo ví, ale co minimálně dokázal on sám, že kvůli svému dřívějšímu arogantnímu chování dovedl Slováky k volbě, kterou mají dnes. Mafiány v kombinaci s fašismem. Dnes se Fico bije za Slováky. Jako jediný politik se chová jako státník. Uvažuje jako státník. Má to v hlavě srovnané jako státník. Jako nikdo jiný v zemi. Jen škoda, že to nedělal dříve. S Troškovou nebo bez ní. Mohli jsme si tragické zkušenosti s Matovičem a jeho neschopnými či lidmi schopnými všeho, ušetřit. Současná situace velkou měrou padá i na vrub Fica, je to i jeho odpovědnost.
Ať už je to jak chce, v těžkých chvílích je důležité si připomenout, že i nacisti se po úvodní velké slávě nakonec dočkali Norimberského procesu. Na každého se vaří voda. Karma je zdarma. Do té doby, bohužel, lidé, zachraň se, kdo můžeš. Zalezlý je předseda Národní rady, zalezlá je prezidentka. Jakoby se jich to netýkalo, jako by ani nebyli na Slovensku. Proto Slováci, nezapomeňte, kdo se jak choval ve vypjatých chvílích, kdo stál za vámi a kdo na vás kašlal. V příštích volbách to budete potřebovat, tedy pokud budete chtít žít lépe.
Hrozivá zkušenost s arogancí moci, duševní nezpůsobilostí, bezbřehou lhostejností a hloupostí a pro mnohé lidi i na vlastní kůži zažitým a nepopsatelným zlem, do budoucna může pomoci. Zkušenosti k nezaplacení. Snad. Snad budou voliči uvážlivěji přemýšlet. Koho volit, koho nevolit. Známé osobnosti, prověřené časem a svým chováním, v dosahu jejich domovů. Anebo volit lidi odněkud z daleka, nezodpovědné baviče s falešnými tituly, kterým doma peněženku plní manželky. Politiky, jejichž koníčky stojí vysoko nad zájmy lidu. Neznámé právničky ze skládek s pochybnostmi okolo vzniku jejich původních profesí.
V jistém smyslu můžeme být i přes všechna neštěstí rádi za Covid, který lidem toto poznání neskonale urychlil. Těžko říct, jak dlouho bychom odhalovali psychopaty, loupežníky a zloděje v dobách normálních. Říká se, že člověka poznáš, když se láme chléb. V nouzi poznáš přítele.
Až se bude na konci tohoto smutného příběhu rekapitulovat a hodnotit, Matoviče před vězením za jeho trestuhodné činy možná zachrání v jeho případě tolikrát zmiňovaná psychiatrie. Co zachrání ty ostatní, kteří mu pomáhali či třeba jen nečinně přihlíželi a souhlasili s tím, co dělal, těžko říct.