Zázrak proti Covidu-19 existuje. Politici ho ale nepoužívají

Vláda zná jen restriktivní opatření a celoplošná testování, která likvidují lidi, rodiny, ekonomiku a stát. Počet nemocných a mrtvých se přitom stále zvyšuje. Existují ale i jiná řešení a jsou jednoduchá a levná. Stačilo by jen poslouchat odborníky. 

Není možné, aby epidemii řídili amatéři. Do boje proti Covidu je potřeba zapojit lékaře a vědce z praxe, JIPkou počínaje a výživovými lékaři konče. Není možné neustále poslouchat politiky a jejich poradce, kterým pod rukama nikdy neprošel žádný pacient. Někteří z nich jsou možná z praxe, ale jejich restriktivní opatření tak jako tak nezabírají. Je tedy načase využít odbornost lékařů, kteří byli doposud vládou opomíjeni či dokonce dehonestováni za jiný než provládní názor. Tito lékaři by mohli okamžitě připravit a navrhnout celou řadu opatření, která by ochránila celou společnost. 

Například každý občan na Slovensku by měl dostat balení vitaminu D na celý rok, stát by to mohl zaplatit a distribuovat. Krom toho by měl stát zahájit propagaci a podporu zdravého života a stravy a poskytnout k tomu podmínky nejen v běžném životě lidí, ale i ve zdravotnické péči. Jde o celou řadu opatření. Média, zejména veřejnoprávní by měla přestat vařit nepraktické nesmysly a ve svých pořadech by měla akcentovat zdravou výživu, která podporuje imunitu a zdraví. Redaktoři a dramaturgové by měli spolupracovat nikoliv jen s kuchaři, ale i s odborníky na výživu. Je nutné vyhlásit boj nejen Covidu, ale i rakovině, obezitě, vysokému tlaku, cukrovce, srdečním a dalších nemocem. Těm, které způsobují nebo urychlují úmrtí na Covid. 

Z příkladů restrikcí všech zemí a jejich výsledků vyplývá, že míra přísnosti Lockdawnu není přímo úměrná počtu úmrtí. Lockdawn naopak ničí imunitu lidí, nabourává jejich psychiku a ochotu podílet se na záchraně. Tvrdil to už lékař Donald Henderson, který ve druhé polovině minulého století vymýtil neštovice na celém světě. Restrikce zkrátka nepomohou a nesmyslná jsou i vynucená celoplošná testování, která kromě neúměrně vysokého stresu a zvyšování rizika nákazy všemožných infekcí (nejen Covidu) zavírá zdravé lidi v jejich domovech a do světa pouští lidi příznakové, tedy infekční. I kvůli tomu se Covid šíří. Vláda by měla přestat využívat celoplošné testování k alibistické sebeprezentaci, připisování si neoprávněných zásluh a zvyšování předvolebních preferencí na úkor a špinění politické konkurence za každou cenu i k podivným nákupům testů prostřednictvím nastrčených firem. Logiku zde člověk těžko nachází.

Zcela by se měla přehodnotit komunikace. Namísto jednostranných a zploštělých informací v médiích je nutné začít komunikovat o Covidu srozumitelně, například v kontextu jiných závažných nemocí či v kontextu porovnávání úmrtí z jiných let. Prezentace Covidu v širších souvislostech a nikoliv v její samoúčelné adoraci může být pro občany pochopitelnější a srozumitelnější a bude přesněji vykreslovat, v jaké situaci se jako společnost celkově nacházíme. Pro občany to bude méně stresující. I strach zabíjí.

Jedině analýzou a kritickým myšlením se můžeme zbavovat nesmyslného strachu z toho, že někdo z nás umře. Všichni jednou umřeme, s tím se nedá nic dělat. Je to sice hrozné, ale je to tak. Jde o přirozený a neodvratný koloběh života. Není možné, aby strach lidí donekonečna sloužil k budování politického kapitálu. Abychom čekali, kolik lidí zemře na Covid kvůli špatným opatřením a nezodpovědnosti politiků, kolik na devastující důsledky neadekvátních opatření proti Covidu a kolik na zanedbanou péči u jiných nemocí. 

Na Covid umírají téměř výhradně lidé s jinými těžkými chorobami a rizikovými faktory. Ve více než devadesáti procentech jde o lidi nad 65 let. Pokud je chceme chránit, je nutné tyto skupiny lidí monitorovat a důsledně hlídat prostřednictvím praktických a odborných lékařů, hygienických stanic, případně jiných vyhledávacích týmů či rodinných příslušníků. V případě že lidé z těchto ohrožených skupin onemocní na Covid-19, je možné díky včasnému monitoringu a diagnostice u nich zajistit okamžitou kvalifikovanou léčbu včetně odpovídajících přístrojů v nemocnici. A zároveň jim poskytnout například lék Izoprinosin nebo jiné obdobné léky, které umějí u člověka vybudit vysokou imunologickou reakci. Je ověřeno, že VČASNÁ LÉČBA umí ohrožené pacienty zachránit a tito lidé nemusejí umírat! Metodika monitorování ohrožených skupin zároveň může chránit kapacitu nemocnic před jejich zahlcením. 

Jeden příklad z praxe. V domově důchodců se nakazilo cca 80 seniorů Covidem, dalších 80 jich bylo zdravých. Protože obě tyto skupiny nebylo možné v budově od sebe striktně oddělit, nemocným byla poskytnuta okamžitá lékařská péče a nasazen lék Izoprinosin, který byl zároveň v nižších dávkách jako prevence podáván i seniorům bez příznaků. Stal se zázrak. Nemocní senioři byli zachráněni a ti zdraví na Covid vůbec neonemocněli! V USA obdobu léku Izoprinosin pod jiným názvem minulý rok v prosinci vědci prohlásili za zázrak proti Covidu.

Nejsem lékař. Pouze naslouchám moudřejším lidem. Lékařům a odborníkům v České republice a na Slovensku, kteří se opírají o svou celoživotní praxi i studie vědců z celého světa. Covid je možné zvládnout ochranou rizikových skupin a zbytek společnosti může normálně žít, zdraví lidé si s Covidem poradí sami, získají přirozenou imunitu. Samozřejmě je potřeba zdůrazňovat, aby i lidé z neohrožených skupin, pokud budou mít příznaky, zůstávali a léčili se doma oněch 10 dnů, kdy mohou být infekční. Vše se dá řešit s rozumem. Exhibice politiků na tiskových konferencích s amatérskými odborně neodůvodněnými opatřeními situaci nepomohou a dříve či později povedou do záhuby.

Vynucováním restriktivních opatřením a omíláním bezobsažných frází těžko něco získáme. Už vůbec ne důvěru u lidí. Násilná opatření lidé dodržují vždy podstatně méně než opatření dobrovolná. S lidmi je nutné spolupracovat a nikoliv jim neustále něco nařizovat. A je potřeba naslouchat odborníkům, zvažovat relevantní názory a z nich vybírat ty nejlepší. Jenom společná diskuze nás může posunout dále, nikoliv represívní diktát, který se nakonec dotkne zdraví i u těch, kteří s restriktivními opatřeními bez dialogu doposud souhlasili. 

Těžko radit lidem, co nenaslouchají a jsou přesvědčeni o své vlastní pravdě. A těžko říct, kolik lidí ještě bude muset zemřít, než toto všechno politici pochopí. Někdo jim to ale vysvětlit musí. Samozřejmě situace se může změnit s vakcínou, ta však prozatím není široce dostupná. I proto je potřeba hledat a zavádět odborná a dlouhodobě perspektivní řešení, zejména pokud ta stávající nezabírají. Mimochodem i u vakcín někteří lékaři a odborníci upozorňují na řadu nejasností a úskalí, o nichž se zatím veřejně nemluví. To už je ale jiná kapitola.